Vstup do sezóny sotva týden po prvním tréninku a ve staronové sestavě (VRRR) přinesl deváté místo v původně recesistickém závodě O Zlomené pádlo.

Radost z vyhlášení vítězů (ano, zde se vyhlašovalo již od desátého místa) mi ale odepřel Vašík svým lehkomyslným přístupem ke kolektivnímu plánování. Jako pokladník týmu se i přes několikerá upozornění odmítl ráno dostavit do cíle závodu a zaplatit startovné. Tím hrubě narušil logistiku celé akce, protože jsme se za ním museli přepravit na start druhým vozidlem. To znamenalo nalézt do gumy až na startu, to znamenalo zanechat tam oděv, a to znamenalo vypravit se za mokra pro suchý hadry po dojetí do cíle zase na začátek. To by se snad ještě dalo přežít, ale když už jsem ho tam dovezl, tak bez uzardění prohlásil, že si nechal klíče od auta v cíli. Poté, co jsem napočítal do deseti, jsem ho znovu odvezl do cíle pro klíče. Kdo se v tom ještě neztratil, může číst dál, ostatní znovu od začátku.

Když jsme se tedy vrátili pro klíče od Vencovy káry, chtěl jsem ho nechat chvíli podusit, protože se neměl do čeho převlíct. Po nějaké chvíli už jsem ale nebyl schopen rozeznat, jestli se mu do obličeje odráží stín z vesty, nebo jestli opravdu modrá, zanechal jsem tortury a odvezl ho zase na start k jeho autu. Už jsem se ale sám nechtěl vracet a ponechal jsem ho jeho trudnému osudu. No a mezitím proběhlo ono vyhlášení vítězů, na kterém jsme byli zastoupeni jen polovinou posádky, jmenovitě RR. Kormidelníci mezitím kličkovali mezi startem a cílem, jak to ostatně i při závodě komentovali háčkové.

Honza, 23.3.2009

• Oficiální výsledková listina a videosestřih
• Článek na webu RK STAN

Komentáře k fotkám