129 přečtení.
No na co se má člověk dneska spolehnout, když už ani Egon není schopnej dorazit na místo srazu včas, a to navíc v čas, kterej si sám stanovil. Registraci jsme nakonec stihli, pravda, startovní číslo museli kluci startérům vytrhnout z ruky na poslední chvíli.
Kamenice není žádná Cidlina, důležitý je nepřepálit start (ne že by se nám to stávalo často) a ponechat nějaký ty síly na závěrečný boj se schodama, prádelnou a soutěskou vůbec. Mno, asi jsme si těch sil ponechali až moc, protože skaliskama jsme proletěli vcelku bez zaváhání, jenže výslednej čas nic moc. Vítek z toho byl trochu kyselej, ale kupodivu to byl náš nejlepší závod na Kamenici, jak ukazuje následující tabulka.
Po krátkém občerstvení v cíli pokračujeme směr soutok s Jizerou. Nad Tobogánem vítězíme a Vítek s Lukášem ještě neodolají skoku na jezu. Venca ale koukal po veverkách, nebo co, a tak propásnul vhodnej okamžik ke stisku spouště. Jak to asi vypadalo můžete vidět na historickém snímku z roku 2005.
Honza, 27.4.2009