Sraz v Ostravici byl naplánován na 12:00 chacharského času a kupodivu ho dodrželi všichni, zhruba ve 12:07 už sedíme na vyhřáté zahrádce a doplňujeme vitamín „B“. Část expedice dorazivší vlakmo se s ostatními ráda dělí o nedojedené řízky a karbanátky, coby zbytečnou budoucí zátěž.

Oproti Milešovce došlo ve skupině k několika změnám, po přepočítání docházíme k celkovému číslu 18 dobyvatelů, včetně černookého bači Kuzmy, který se bez varování zjevil před nádražím. Dorazil sice bez Péťky, ale zato s kořkou a dává tak najevo výbornou znalost podmínek nutných k přežití v místní divočině.

Výstup naplánoval Lukáš delší, o to sušší (no pubs today) trasou po modré značce. Díky tomu dorazili na vrchol jako první ti největší žíznivci v čase 3 hodiny a 20 minut, v různě dlouhých intervalech v rozmezí necelé hodiny pak celá výprava.

Hospoda otevřená, plznička vychlazená, smrtící kombinace. Když pak Martin rozjel kořky, nebránilo již nic jako vždy více či méně vtipné konverzaci, na kterou dnes každý vzpomíná poněkud jinak. Naštěstí ředitelství stačilo rozdat vrcholové medaile (made by Iva) včas, tuším že bylo ještě světlo. Obsluha, okouzlena naší milou společností, se nenechala dlouho přemlouvat a protáhla zavíračku o dvě hodiny (z 20:00 na 22:00 ChČ), na cestu do nedaleké ubytovny "Kameňák" jsme navíc nafasovali nějakej ten pivák do plastu.

Jak byla konzumace rychlá, tak byla večerka nekonečná. A tak se chatou brzy rozléhají místo "Beskýýde Bééskýýdéééé" podmanivé rýmy úderky "sigma-pumpa" vedené Václavovou dirigentsku taktovkou. Podařilo se mu vybudovat poměrně velké vokální sdružení složené zejména z majitelů basů a tenorů. Bohužel, světem nechodí jen Smetanové, občas narazíte i na naprostého muzikálního analfabeta, navíc bez jakéhokoliv hudebního vkusu, o sluchu ani nemluvě. Vůbec nechápu, kde v sobě člověk najde odvahu sám a neozbrojen vrazit na pánskou ubytovnu, trvat na přerušení hudební produkce a předpokládat, že se to obejde bez komplikací. No nic. Tentokrát měl mužik kliku, vedle jeho pokoje trénovali hlasivky samí kultivovaní džentlmeni, kteří porozumněli jeho argumentům, dopěli a zhasli.

Budíček v osm ráno, kupodivu hospoda již otevřená, nebudeme klesat bez snídaně. Lukáš maže dolů zkratkou, ale nás ostatní posílá směr Ivančena, ať si ty Beskydy taky užijem. Cestou vlaková sekce zjišťuje, že by nemuseli stihnout vlak z Ostravice. Znalec zkratek Kuzma je operativně posílá odbočkou rovnou do Frýdlantu, kde mají přestup. Jelikož už na první pohled je Kuzma dobrák, ani nepřipouštějí stín pochybnosti a mizí v lese. Od té doby jsme o nich neslyšeli, no uvidíme na Sněžce. Mno, pokud opravdu našli Frýdlant, měli kliku, protože když jsme do Ostravice dorazili my automobilisté, jejich plánovaný vlak právě odjel.

Téměř přesně po 24 hodinách a necelých 30 nastoupaných a naklesaných kilometrech opouštíme Beskydy. Části expedice jsou sice ještě ve stopě, ale ve večerní FKÚP ani zmínka o pohřešovaných, asi nakonec také došli. Ahoj babi.

Honza, 12.5.2009

Komentáře k fotkám