Původně jsem si chtěl nechat tuhle vtipnou historku pro sebe, ale jelikož o samotném závodě není moc o čem psát, pootevřu vrátka do kuchyně našeho zázemí. Mohlo se klidně stát, že sobotní závod prostojíme na břehu v gumě opřený o pádla a s kyselejma ksichtama. Staříci si totiž na prvomájovou vodu půjčovali roládu a jen tak mě v pátek napadlo prověřit Vašíka, jestli už má raft zpátky. Do telefonu mě skálopevně přesvědčoval, že jo, že si tak nějak vzpomíná, že u něj Vítek byl, a že to bylo určitě kvůli tomu, že vracel plavidlo. Když mi odpoledne zazvonil mobil a na displeji svítil „Vítek“, bylo mi jasný, kolik uhodilo. Vítek bez auta, Vašek někde mezi Prahou a Brnem, já v Horoměřicích a náš raft na Hájích v garáži, dostupný jen od 16:15 do 18:00. To se nedá stihnout. Díky promyšlené logistické akci to nakonec dopadlo dobře, díky brácho, ale nedovedu si představit to překvapení zjistit tohle v sobotu ráno před odjezdem, když jsem nakládal Vaška. To bych ho asi umučil Hurykánem. No nic.

V sobotu ráno již v dobré náladě nabírám Václava, leje jako z konve. Na startu nás čeká Kristýna, která má nahradit fluktuanta Vítka. Jsou tam také všechny Berušky a, hmmm, vyrážejí na obhlídku trati. Pěšky. To je pro nás novinka, ale co, půjdeme se tedy také mrknout, jak to dneska teče. Zdá se mi, že je o něco víc vody než minulý rok, to považuji za dostatečnou informaci o stavu toku. Holky poskakují po břehu a chrlí ze sebe nějaké odborné termíny, nakonec naplánovaly nejvhodnější stopu kamsi do větví na protějším břehu, hlavně u toho bílého kamene hodně vlevo. Ten šutrák je sice krásně vidět ze silnice, ale je tak metr hluboko, jak ho chtějí vidět z raftu? Inu co, já sedím vzadu, mě je to fuk. Kristýna tvrdí, že si trať pamatuje, takže to vypouštím z hlavy a jediné, co si z prohlídky odnáším, jsou mokré boty a chuť na polévku, kterou jsem si díky rekognoskaci terénu musel odpustit.

Před ostrou jízdou si to jdeme sjet nanečisto. Kupodivu jsme se celkem trefili na ten bílej balvan, jen ty tvrdý suchý smrkový větve jsme při procházce přehlédli. Lukáš cestou dostal několik lekcí o synchronizovaném pádlování, až se mu z toho kouřilo z hlavy (viz video, které zde zatím není). Zřejmě to odpařování odneslo i obsah těch lekcí, protože při závodě je musel absolvovat znovu. Ostrá jízda se nepovedla, vymetli jsme kde co, a to je tak jediné, co bych k tomu řekl.

Jo, a Vašek taky ztratil náhradní pádlo.

Honza, 19.5.2009

• Výsledky

Komentáře k fotkám