To teda byl víkend... Nejdřív jsem v sobotu cestou na raftařské veselí (fotodokumentace chybí :-)) strávil tři hodiny ve vlaku, když se polámala lokotka, pak napínavá cesta lesem z restaurace, ráno jsme zaspali. Poslední dobrá věc se nám přihodila v Boleslavi, kdy Stáňa udělala snídani. V poledne. Určitě nás zase někdy pozve, takhle vyjedenou lednici asi jen tak nemívá. Pak už se to jenom s***o...
Nejdřív jsme jenom trochu zabloudili, takže Železný Brod známe nazpaměť. Pak jsme jenom trochu píchli zadní kolo. No a když už jsme konečně vypluli, vlítli jsme do soutěsky pod Navarovem... Vody bylo fakt dost, ale ten strom tam nějak nepatřil. Oblezli jsme ho, znova se nalodili a čvacht, první koupání. Hmm, tak takhle teda ne, tequila never more!
Stáňa na nás měla čekat na mostě pod Navarovem. Ale nebyla tam. No nic, jedeme dál, neopren se příjemně zapařoval. Tobogán. Dobrý, ale ten šutrák pod ním nás dostal podruhý, tady už jsme si i trochu lokli. Pak dva jezy s přenášením, nebo spíš přetahováním po sněhu. Chůze po zasněženejch (rozuměj zakrytejch) mokrejch kluzkejch šutrákách je žůžo. Pak barák vpravo, bývalé papírny. Fajn, brnknem od někoho Hance (jediný číslo, který si Lukáš pamatuje), ta zavolá Stáně a bude to. Jeden dobrodinec nám půjčil mobajlfoun, Lukáš to obvolal, Stáňa prý vyráží, čeká totiž na tom mostě... Po půlhodince v mokrejch hadrech, ve sněhu a větru už nás to trochu přestávalo bavit, Stáňa nikde. Tak druhej telefon, nemůže prej vyjet s autem od mostu nahoru do kopce... ani na jednu stranu. Chjo..., neprotažená cesta je neprotažená cesta.
Po další půlhoďce Stáňa doráží stopem s člověkem, co nám asi zachránil život. Projížděl čistě náhodou po tom samém mostě, ale měl řetězy. Alespoň nám Stáňa veze teplý věci. Na ně není čas, házíme do auta člun, pádla a dva rampouchy, jedeme na most pro auto. Zatímco se s Lukášem snažíme rozmrznout, Stáňa sehnala nahoře ve vesnici traktor, silnice je díky tomu protažená a my se můžeme po hodině převlíct a vyrazit k domovu...
Závěrem snad jen toto: kdo je blbej, zkusí jako kůň...
Honza, 22.11.2004